Nevím, jestli jsou signálníci tak opoždění co já, nebo právě intezivně čtou, nebo snad jsou tak zaneprázdnění, že nemají čas ani na dopisy od papežů. Nějak jsem zde zkrátka nezaznamenal, že si již lze v češtině přečíst novou encykliku Lumen fidei (Světlo víry).

Jsme tak vzdálení. A nemluvím vůbec jen za nevěřící Evropu. Mluvím za nás všechny, kteří žijeme v myšlenkových schématech i životním stylu naší doby. Věřit, doufat a milovat - trvalé a darované dispozice rozumu i citu. Není snad ani primárním problémem, že by je nahradily neřesti. Žebříček "ctností" se zkrátka posunul a vzpíná se nyní k větvím bez ovoce. V kurzu je tak vědět, spolehnout se, užívat si. Jedná se o klasickou modloslužbu. Dej nám, Pane, povstat od zmítání se mezi beztvářnými modlami z tohoto světa k trvale udržitelné orientaci k Tobě.

V papežských okružních listech máme tolik zdrojů povzbuzení, inspirace, utvrzení.

 
►►LUMEN FIDEI◄◄
 

Neříkám, že je to oddechové čtení. K pomoci s prokousávání se textem koneckonců existují diskuzní společenství podobná těm, která se věnují katechismu a dalším hutným textům. Využívají sociálních sítí a jsou kryta reálnými setkáváními. Musí jich byt po Biblickém impulsu a v tomto roce víry a cyrilometodějského výročí spousta. Jen já je jaksi míjím a nenalézám. Případně jde o "společenství" řádně mrtvá či nepřínosná. Zkusme společně nad textem uvažovat ve společenství Lumen fidei.