Není to jen orelská modlitba, která vyjadřuje přání, aby naše práce "s Tebou začínala a s Tebou také končila." Ranní a večerní modlitba jsou známé prostředky, které by měly celý den macerovat Boží přítomností. Jaké jsou ale reálné priority našich "tasklistů"? V mém případě jsou na seznamu spíše jakési nepříjemné připomínky zapomínaných povinností a cílů, které málokdy mohou být splněny během jednoho dne. Pokud už jsou pojmenovány splnitelné úkoly, obvykle je jejich dočasnost kompenzována počtem.

Při zobrazení mailové schránky se mi připomínají nejen aktuální priority, ale také záležitosti, které neudržitelně zanedbávám. Modlitba je v tomto smyslu rozhodně na čelném místě. Potvrzuje se, že vytvoření dlouhého seznamu "úkolů" je nejlepší cesta, jak nesplnit žádný.

Člověk se k potlačení bujné buřeně, která okamžitě přerůstá sazenice duchovního života, dostává hrozně pozdě. Starat se o věci průběžně nějak neumím. Přitom je jasné, že nestačí přijít, až když člověk nemá co na práci, nebo dokonce až když je situace neúnosná: