Starostův hlas hřmí zasedací síní. Přišel jen jako starosta dotčené obce. Do poradního sboru tvořeného zástupci vlastníků byl nominován vedoucí stavebního úřadu. Přesto se osobní povaha, učitelské sklony a dvacetiletá starostenská praxe nezapřou. "Většina vlastníků vůbec nechápe, co to pozemkové úpravy jsou." To ve sboru vlastníků se sešli muži rozumějící a pokud možno s inženýrskými tituly: "Von o nic nepřijde, protože ten pozemek se mu dá jinde, co chápu. Tady mu ke hřbitovu nebudou jezdit žádný davy. Takže seru na jeho názor, to ti říkám narovinu." Jsou přítomny i dámy, vedle projektantek i předsedkyně sboru zástupců vlastníků. "Ale prosím vás, tady je úvoz, hlubokej. A tady taky... Možná jestli by nešlo trasu trochu zvlnit, aby ctila terén." Její připomínky však většinou zaniknou v hlasitějších slovech doprovázených mocnou gestikulací nad mapou: "... Ne, není - Je... - To je jen úvoz, vyježděnej - To se otevře a hotovo. - Nebo zasype."

Když se řekne "úvoz", někomu se vybaví hustý provoz a troleje. Můj obsah pojmu úvoz vyplnily četné výpravy do krajiny, které často vedly nešťastnou úvozovou cestou na obrázku.

Řeší se cesty v západní části olešnického katastru. Zvláště ta páteřní, jejíž trasu jsem níže načrtl. Možná bych měl (jako pan starosta) předpokládat, že podstatu pozemkových úprav stejně nepochopíte, ale aspoň ve stručnosti. Vymaže se celá část katastrální mapy zachycující současnou podobu vlastnictví půdy ve volné krajině. Nakreslí se cesty, protipovodňová opatření a další tzv. společná zařízení. Tyto přejdou po provedení pozemkové úpravy do vlastnictví obce. Jako parcely, na kterých je možno (i) ze státní kasy budovat naprojektované cesty a další společná zařízení. Jakmile je plán společných zařízení schválen - sborem vlastníků a zastupitelstvem - může se s respektem k vlastnickým nárokům majitelů pozemků přistoupit k zakreslení nových parcel v podobě optimalizované pro racionální obhospodařování. Dojde dle možností ke zcelování rozdrobených parcel a je umožněno případné budoucí zpřístupnění každého pozemku po veřejné cestě. Aby byla pozemková úprava schválena, musí s její podobou souhlasit vlastníci 3/4 řešené plochy.

Schůze už trvá přes dvě hodiny. "Toto je naprosto neproduktivní jednání," ozývá se zástupce Pozemkového úřadu, který má provádění pozemkových úprav na starost. Starosta přikyvuje. "Když někdo totiž vezme pojem, jsem 'zástupcem veřejnosti' a půjde chalupu vod chalupy a vyslechne si názor veřejnosti, jaký je, tak vždycky příjde s tím, že jisté procento lidí - možná nevýznamné procento - s danou záležitostí nebude souhlasit." Chápu. Starosta se okamžitě dočká kritiky při nevyřešení problému, který ze své liniové podstaty vyžaduje výkup/vyvlastnění dotýkající se poloviny obyvatel obce (např. zprůtočnění potoka či stavba cesty). Může mít sklony (zvláště) při takové jedinečné příležitosti, jakou jsou pozemkové úpravy, jednat pragmaticky. Chápu, že politik, který by vždy hledal ideální řešení, moc problémů nevyřeší a příště nebude zvolen. V případě pozemkových úprav se nicméně řeší podoba katastru, která bude platit desítky let. A z ní vyplývá podoba krajiny.

To, co bylo navrhováno v případě Olešnice, nazval jeden kolega "krajinářským zločinem". Dva kilometry dlouhá rovná čára (která se měla díky souběhu s vedením vysokého napětí stát polní cestou v naší zvlněné krajině) sice už z mapy zmizela. Její náhrada však není o mnoho lepší. Ano, situace, ve které se pozemky vlastníků táhnou (a i po úpravě budou táhnout) v úzkých pruzích od domu až na hranice katastru, samozřejmě po příčné cestě volá. "Průjezd" je dnes částí domu, která se již etymologii vysmekla. Velikost zemědělské techniky komplikuje možnost využití cesty klikatící se za zahrádkami. V případě mé milované krajiny však nemá být příčnou cestou pás vymezený na mapě. Ani provozně zpevněná či štěrkodrťová cesta navazující na existující cesty a nijak drasticky nenarušující charakter záhumenicové plužiny. Dvoupruhová asfaltka, přátelé! Pět mětrů asfaltu! V trase červené linky na fotce.

To bílé uprostřed fotky je ski-areál. Starosta a další lidé se rozhodli, že uleví části Olešnice od hustého provozu v lyžařské sezóně. Po dvanáctimilionové státní investici do polních asfaltek ve východní části olešnického katastru se všichni daňoví poplatníci a milovníci olešnické krajiny jistě těší, že alespoň jižní část trasy (od levého okraje fotky po druhou kostelní věž) nezůstane na papíře. Je to hrůza slovy těžko vyjádřitelná.

Samozřejmě, že jsem se spojil s člověkem ze sboru zástupců i s jedním radním. Jinak bych koneckonců neměl podklady k tomuto příspěvku. Vstřícnost a nasazení dotčených jsou veliké, obávám se však, že cesta k realizaci té hrůzy je otevřená. Že páteční jednání už moc nezmění. Zadání plánu společných zařízení nabývá jasné podoby, pochybuji, že projektanti budou dělat něco jiného, než se jim řekne. Moje protlačování severní varianty bude nakonec možná ještě kontraproduktivní (udělají se obě, v asfaltu samozřejmě).

Jsem zvědav a dotážu se, co řekne na zásah do krajinného rázu přírodního parku Svratecká hornatina orgán ochrany životního prostředí, který se k plánu společných zařízení vyjadřuje. Pochybuji, že bude mít s podobou plánu problém zastupitelstvo. Šest starostových "nezávislých", tři koaličně vázaní lidovci, syn člena sboru zástupců vlastníků, kterému jezdí auta k vleku kolem baráku. Pět opozičních zastupitelů, kteří budou nesouhlasit s čímkoli, ale k čemu to. Vlastníky nějakých 100-150 ha nevím, kdo by k smetení celé pozemkové úpravy poštval.

Schválený plán společných zařízení nahrazuje územní rozhodnutí. Žádné další řízení, ve kterém by se dalo něco změnit, už po schválení pozemkové úpravy asi nebude.

Někdo s ekoteroristickými zkušenostmi?