Bude to už ohraná páska, dva kaktusy, šest květů, mládí a láska.

 

 

Tři květy bíle propukají v krásu

na krajinu temná padá noc;

červené v skrytu hledají spásu,

bílé se krášlí a neznaj svou moc.

 

Teď bych měl začít obšírně líčit,

jak se v tmě kolem dovedou zpíčit.

(Páč mnohdy neumím vid dokonavý dát,

trouf jsem se bulváru pokleslému zaprodat.)

 

Nuž, nechme to na nich, ať bujně se zpěčují,

další dny ukážou s počátkem vadnutí,

jak rozkvět svůj zvládají a o co pečují.

Bude-li za květem plod a s jakou příchutí.

 

Máš to mládí tuze vratký,

vykveteš-li, nevpoupíš se zpátky.

 

A tak hledej jsa poupětem

smysl a pravidla, cíle a plány

ať ten Tvůj květ, až jednou odkvetem,

není ... planý.