Odhlédněme na chvíli od blízké věčnosti, ke které odkazuje čas adventní, a ponořme se utopicky do plánu na hmotné přilepšení k chodu signaly.cz. Myšlenky zalétnou ke Slunci, totiž ke státem masivně podporovanému využívání jeho paprsků ve fotovoltaických systémech. Zvou k němu nejen barvy grafického prostředí signálů. Na druhou stranu se jedná o velký problém etického rozměru.

Ekonomický zisk až na prvním místě

Když se mluví o OZE (tedy obnovitelných zdrojích energie), myšlenkyse vezou obvykle na voze environmentalismu. Přestože zodpovědný postoj ke svěřenému stvoření a jeho budoucnosti je téma, ke kterému křesťan má také co říci, nyní budeme mluvit hlavně o koze. Dojné koze. Tou se stal v poslední době provoz fotovoltaických systémů - malých domácích i (bohužel především) větších solárních elektráren. Rostou dnes v krajině rychlostí, která dávno přesáhla míru růstu oněch příslovečných organismů sbíraných za příhodného vlhkého času českým člověkem. Někteří zkrátka odjakživa dokážou využívat naskytnuté příležitosti k hmotnému přilepšení, které mnoho nestojí. Avšak zatímco u sběru hub je tato (u nás) celospolečensky akceptovanou a těžko odmyslitelnou, případ slunečních elektráren je mírně jiný.

Zákonem č. 180/2005 byla do českého práva implementována Směrnice 2001/77/EC Evropského parlamentu a Rady EU ze dne 27. září 2001 „o podpoře výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu“. Česká varianta je (jak to tak prý bývá) "papežštější než papež". Kromě povinnosti provozovatele sítě přednostně připojit zařízení využívající obnovitelné energie a veškerou elektřinu z OZE vykoupit, existují další podmínky zapřičiňující současný boom fotovoltaiky.

Zaručení patnáctileté návratnosti investic je dosaženo dvojí metodou podpory. Garantovaným výkupem s aktuální (2009) cenou 12,89 Kč/kWh (ve stejný čas kupujete jednu kWh za cca 4,5O Kč) případně "zeleným bonusem", při kterém za vyrobenou kWh obdrží fotovoltaický producent 11,91 Kč/kWh, přičemž vyrobenou elektřinu sám spotřebuje, případně prodá do sítě. Mezi oběma systémy lze meziročně přecházet a vždy platí cena stanovená Energetickým regulačním úřadem v roce uvedení elektrárny do provozu navýšená o inflační 2-4%. Dle novelizované vyhlášky pak tyto podmínky platí po dobu celých dvaceti let.

Co je však nej...: na základě zákona smí ERÚ snížit meziročně výkupní cenu elektřiny pro nové zdroje pouze o 5 %. V důsledku výrazného snížení cen panelů a zamrznutí ceny výkupní se tak roky 2009 a 2010 (tedy než se podaří neproblematicky opravit zákon) stávají dobou, během které se od všech lidí tohoto státu (nebo aspoň od těch, kteří kupují energie či platí daně) začnou přečerpávat ohromné částky směrem k výrobcům zařízení, bankám a investorům, kteří dokáží (dokázali) správně počítat s náklady, výnosy a faktorem času.

Současní investoři a dravci výstavby nových fotovoltaických elektráren zcela legálně využívají veřejných (nebo spíše "našich") prostředků k vlastnímu zisku (instalovaný výkon vzrostl během roku 2009 několikanásobně, distributoři jsou zavaleni žádostmi o připojení). Systém podpory fotovoltaických technologií je tím pádem neefektivní.

Snad v jakési neziskové verzi by prostředky vložené do povinného výkupu zároveň sloužily společensky prospěšné věci - podpora by tak nebyla morálně sporná a ekonomicky podivná, jako je tomu v běžných případech. Respektive: podivnost zůstává, jen by se objevila určitá snaha (když už se ten zákon nepovedl) dát přednost při poskytování kapacit distribuční sítě (jsou-li ještě pro náš nezáviděníhodný letní energetický zdroj nějaké volné) výrobcům z neziskové sféry. Podívejme se na příklad.

Jak dosáhnout stabilního přítoku peněz na provoz signálů?

Zprovozněme z prostředků (bezúročných půjček) uživatelů do konce roku 2010 sluneční elektrárnu. To zní jako hodně utopická vize, nicméně doba takovéto investici více než nahrává. Využít prostředků, které mezi mladými často nejsou efektivně využívány (vlastní zkušenost) a za pomocí poměrně malých částek se dostat na několik stovek tisíc umožňující pořízení zajímavé sestavy.

Nadhodím pár přínosů:

  • možnost vytvoření skupiny, ve které se můžou uchytit další nápady související se správou pozemských statků a zajišťováním obživy
  • snížení míry rizika investice rozložením na větší počet lidí
  • možnost přilákat dárce, kteří můžou být ochotnější přispět na konkrétní dále samohybnou akci, než na samotný statický celek signaly.cz

A podmínek:

  • odměna by byla spíše dárková (tričko) - lidé, kteří se zapojí by si měli uvědomit, že podporují signály (a přitom je to nestojí než příležitost skrytou v jejich kapitálu, kterou by dost možná stejně nevyužili)
  • nutnost garanta - kdyby se v prostředí začaly šířit různé pochybné podnikatelské záměry zneužívající důvěry lidí, byl by to velký problém
  • akce se nesmí stát aktivitou signálů, je to iniciativa prostředí pouze využívající a podporující

Možná už v diskuzi pod článkem se mohou objevit ti, co mají zkušenosti s instalací fotovoltaického systému, lidé znalí technologií, distribučních sítí, podmínek podpory a výkupu, práva (komlexně). Dále by pak bylo vhodné najít člověka nebo lidi z výhodných lokalit, obsadit posty kutil, elektrikář, účetní - těmito dobrovolnickými pracemi odbourat odměnu, kterou si účtuje firma dodávající elektrárnu na klíč a maximalizovat tak výnos pro signály. Vše umožněno prostředím důvěry, které chybí ve světě.

Samotná kalkulace ekonomické efektivnosti není složitá záležitost. V té souvislosti je zajímavé sledovat prezentace některých úvěrů, které zdánlivě zaručují z malé investice (100 000) zaručený ohromný výnos (1 000 000). Provedením menší korekce (radiační podmínky, započtení vícenákladů, daně v druhém desetiletí, faktoru času, reálných možností zeleného bonusu) dojdete k zajímavým výsledkům. Po dvaceti letech tak např. můžete mít staré panely, být co se zisku týče na nule (v lepším případě) a přát bance pěkný půlmilionový zisk. Nebylo by lepší věnovat tento s vědomím zdroje na něco obecněji prospěšného?

Už máš svůj článek? Náhled fiktivní motivační aplikace

S rezervou

Na závěr sdělím, že příliš nemiluji realizační fáze čehokoli a očekávám, že myšlenka zůstane utopií. Nicméně velice jsem zvědav, jaký postoj zaujímají čtenáři k nešťastné podpoře provozu fotovoltaických systémů a jejímu využívání, jakož i k propojení uživatelů signálů ekonomickými vazbami (zespod přirozeně).