Dnes musíme poněkud netradičně začít citátem z Bible. Apokalypsa, začátek dvanácté kapitoly:

A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy. Ta žena byla těhotná a křičela v bolestech, neboť přišla její hodina. Tu se ukázalo na nebi jiné znamení: Veliký ohnivý drak s deseti rohy a sedmi hlavami, a na každé hlavě měl královskou korunu. Ocasem smetl třetinu hvězd z nebe a svrhl je na zem. A drak se postavil před ženu, aby pohltil její dítě, jakmile se narodí...

A pokračujme rovnou ilustrací, která mě nemohla nechat chladným. LEF, občasník studentů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně, číslo 29: 

Kreativní ilustrace článku "Evropská unie nebo Sovětský svaz! Všechno je to na jedno brdo!" Není příliš důležité, o čem pojednává článek. V skeptickém hávu prozřelého říká skoro to, co titulek vzatý z úst babičky autorky článku. V této chvíli je jedno, že s užitím takového srovnání nemůžu souhlasit. Ilustrace je vskutku místná.

Doufám, že jsem nebyl na Marušku příliš příkrý. Pokusil jsem se vyjádřit, že zpracovat dvanáct hvězd tímto způsobem poněkud zavání hanobením symbolu, který je mnohým drahý. Mariánský symbol. Brzy jsme se dostali k tomu, že ani já, který jsem chtěl upozornit na spojení evropské vlajky a katolické tradice, nedokážu říct, jak hodně je ta souvislost více než náhodná.

Když si projdete příslušnou stránku anglické wiki a odkazy, možná nakonec nebudete o mnoho moudřejší. Před tím, než jsem to udělal já, měl jsem jen jakousi mlhavou vzpomínku na slova jednoho velkého zastánce zdůrazňování katolických kořenů evropské myšlenky (spojené se jmény jako Robert Schuman, Konrád Adenauer či Richard Nikolaus Graf Coudenhove-Kalergi). Mluvil tehdy o nějakém zbožném úředníkovi a jeho návrhu, který se náhodou chytil.

Pokud máte veškeré souvislosti a věrná historická fakta ohledně symbolu na evropské vlajce pěkně v hlavě srovnané, směle se podělte v komentářích. Osobně shledávám zajímavým i ten "vlastní život", kterým dále (des)interpretovaný symbol začal žít.

Bylo by nesmírně lákavé historicky bádat a hledat, jestli a nakolik je symbol vyskytující se hojně na všech možných tužkách, pamětních deskách, informačních cedulích, autech a dalších předmětech publicity, nakolik a kým byl tento symbol někdy zamýšlen jako mariánský. Možná je to ale poněkud povrchní fáze hledání. Stejně jako to, když jeden přemýšlí nad tím, proč že to požehná papež František korunku Panny Marie pro chystanou korunovaci v Olešnici.

Neobnovujeme u nás monarchii a přes dotaz jednoho pana faráře, proč jsou hvězdy na korunce "unijně" pěticípé, ani korunovaci nehradíme z unijních prostředků. Patrně ani nedosáhneme barokní pompéznosti slavnosti. Nepoteče z kašny víno, nebudou se opékat voli nadívaní křepelkami. Proč tedy takový výstřelek jako je korunovace Panny Marie?

Zatím se mluví "jen" o duchovní obnově a prožití devíti prvních sobot. Co si ale třeba prvně odpovědět na otázku po významu symbolu, který zde celou dobu řešíme? Když jsme tak trestuhodně neučinili v souvislosti se základy Evropy, inspirujme se alespoň nyní bohatstvím myšlenek Josepha Ratzingera:

Apokalyptická vize ukazuje další detail: nad hlavou ženy oděné sluncem je „koruna z dvanácti hvězd“. Toto znamení připomíná dvanáct kmenů Izraele a znamená, že Panna Maria je středem Božího lidu, celého společenství svatých. Tento obraz koruny nás tak přivádí k druhé interpretaci nebeského znamení „ženy oděné sluncem“. Kromě Matky Boží zosobňuje toto znamení církev, křesťanské společenství všech dob. Je v požehnaném stavu, ve svém lůně nosí Krista, jehož má přivést na svět; představuje soužení pozemské církve, která mezi útěchami od Boha a pronásledováním světa přináší lidem Krista...

Tak vida, nakonec v těch hvězdách můžeme zahlédnout i něco z lidské slabosti. Po nejednom postesknutí si nad farnostmi, co si jich tu na signaly.cz může člověk přečíst, nemusím říkat, že nejen ve vysoké politice často (potenciální) hvězdy místo dokonalého společenství v různosti vytvářejí docela jiné struktury. Tím spíše bychom se však patrně měli vracet k rozjímání původního symbolu.